2. „Nebeské království se podobá králi, který svému synu vystrojil svatbu.
3. Poslal své služebníky, aby svolali pozvané hosty na svatbu, ale oni nechtěli přijít.
4. Poslal tedy ještě jiné služebníky a řekl jim: ‚Povězte pozvaným: Hle, připravil jsem pro vás hostinu. Dal jsem porazit býčky i vykrmená telata, všechno je připraveno; pojďte na svatbu!‘
5. Ale oni na to nedbali a odešli jeden na svůj statek a jiný za svým obchodem.
6. Ostatní se pak chopili jeho služebníků, ztýrali je a zabili.
7. Král se rozhněval. Poslal svá vojska a ty vrahy zahubil a jejich město spálil.
8. Potom řekl svým služebníkům: ‚Svatba je sice připravena, ale ti, kdo byli pozváni, nebyli hodni.
9. Proto jděte na nároží a zvěte na svatbu, kohokoli najdete.‘
10. Služebníci tedy vyšli do ulic a shromáždili všechny, které našli – zlé i dobré, a tak se svatební místnost naplnila hosty.
11. Když pak vešel král, aby se podíval na hosty, uviděl tam člověka, který nebyl oblečen do svatebního roucha.
12. Řekl mu: ‚Příteli, jak jsi sem mohl vejít bez svatebního roucha?‘ A on oněměl.
13. Král pak řekl služebníkům: ‚Svažte mu nohy a ruce a vyhoďte do té venkovní tmy! Tam bude pláč a skřípění zubů.‘
14. Je totiž mnoho povolaných, ale málo vyvolených.“
15. Tehdy farizeové odešli a radili se, jak by ho chytili za slovo.