15. Tehdy farizeové odešli a radili se, jak by ho chytili za slovo.
16. Pak za ním poslali své učedníky s herodiány. „Mistře,“ řekli, „víme, že jsi pravdomluvný, pravdivě učíš Boží cestě a na nikoho nedbáš, neboť se neohlížíš na to, kdo je kdo.
17. Proto nám řekni, co si myslíš: Je správné dávat císaři daň, nebo ne?“
18. Ježíš znal jejich podlost, a tak jim řekl: „Proč mě pokoušíte, pokrytci?
19. Ukažte mi peníz daně.“ Přinesli mu tedy denár.
20. „Čí je ten obraz a nápis?“ zeptal se jich.
21. „Císařův,“ odpověděli. „Dejte tedy císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží,“ řekl jim.
22. V úžasu nad tím, co slyšeli, ho nechali být a odešli.
23. Tentýž den k němu přišli saduceové (kteří tvrdí, že není žádné vzkříšení) a zeptali se ho:
24. „Mistře, Mojžíš řekl, že když ženatý muž zemře bezdětný, má si jeho ženu vzít jeho bratr, aby svému bratru zplodil potomka.
25. U nás bylo sedm bratrů. První se oženil, ale zemřel bez potomků, a tak zanechal svou ženu svému bratru.
26. Totéž se stalo i s druhým a třetím bratrem až po sedmého.
27. Nakonec pak zemřela i ta žena.