1. Když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfagé u Olivetské hory, poslal Ježíš dva učedníky
2. a řekl jim: „Jděte do vesnice před vámi. Hned tam najdete přivázanou oslici a u ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně.
3. Kdyby vám někdo něco namítal, odpovězte: ‚Pán je potřebuje‘ a hned je pošle.“
4. To se stalo, aby se naplnilo slovo proroka:
5. „Povězte Dceři sionské: Hle, tvůj král přichází k tobě, mírný, sedící na oslu, na oslíku, osličím hříbátku.“
6. Učedníci šli a udělali, jak jim Ježíš přikázal.
7. Přivedli oslici s oslátkem, položili na ně pláště a posadili ho na ně.
8. Veliký zástup pak prostíral své pláště na cestě a jiní sekali větve ze stromů a stlali je na cestu.
9. Zástupy, které šly zepředu i zezadu, volaly: „Hosana, Synu Davidův!“ „Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!“ „Hosana na výsostech!“
10. Když vjížděl do Jeruzaléma, ve městě zavládlo vzrušení. Všichni se ptali: „Kdo to je?“
11. „Ježíš,“ odpovídaly zástupy, „ten prorok z galilejského Nazaretu!“
12. Ježíš pak vešel do chrámu a vyhnal všechny, kdo tam prodávali a nakupovali. Zpřevracel stoly směnárníků i sedačky prodavačů holubic
13. se slovy: „Je psáno: ‚Můj dům bude nazýván domem modlitby,‘ ale vy jste z něj udělali ‚doupě lupičů‘!“
14. V chrámě ho obklopili slepí a chromí a on je uzdravil.
15. Když ale vrchní kněží a znalci Písma viděli divy, které konal, a děti, jak v chrámě křičí: „Hosana, Synu Davidův!“ rozhořčili se.
16. „Slyšíš, co říkají?“ ptali se ho. „Ovšem,“ odvětil Ježíš. „Copak jste nikdy nečetli: ‚Z úst nemluvňátek a kojenců sis připravil chválu‘?“
17. Potom je opustil a odešel z města do Betanie, kde přenocoval.
18. Za svítání cestou zpět do města dostal hlad.
19. Uviděl u cesty jeden fíkovník, šel k němu, ale nenašel na něm nic než listí. Řekl mu tedy: „Ať se z tebe už navěky nerodí ovoce!“ A ten fíkovník hned uschl.
20. Když to viděli učedníci, podivili se: „Jak to, že ten fíkovník tak rychle uschl?“
21. Ježíš jim odpověděl: „Amen, říkám vám, když budete mít víru a nebudete pochybovat, nejenže budete moci tohle udělat fíkovníku, ale i kdybyste řekli této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře!‘ stane se to.
22. Když budete věřit, dostanete, o cokoli v modlitbě požádáte.“
23. Když přišel do chrámu a vyučoval tam, přistoupili k němu vrchní kněží a starší lidu se slovy: „Jakým právem to děláš? Kdo tě k tomu zmocnil?!“
24. „Já se vás také na něco zeptám,“ řekl jim na to Ježíš. „Když mi odpovíte, i já vám odpovím, jakým právem to dělám.
25. Odkud se vzal Janův křest? Z nebe, nebo z lidí?“ Začali se tedy mezi sebou dohadovat: „Když řekneme, že z nebe, řekne: ‚Tak proč jste mu nevěřili?‘
26. Když řekneme, že z lidí, musíme se bát zástupu, protože všichni mají Jana za proroka.“
27. Nakonec mu řekli: „Nevíme.“ „Ani já vám tedy neřeknu, jakým právem to dělám,“ odpověděl jim Ježíš.
28. „Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Šel za prvním a řekl: ‚Synu, jdi dnes pracovat na vinici.‘
29. Odpověděl: ‚Nechce se mi,‘ ale pak si to rozmyslel a šel.
30. Potom šel za druhým a řekl mu totéž. Ten odpověděl: ‚Ano, pane, půjdu,‘ ale nešel.
31. Který z těch dvou naplnil otcovu vůli?“ „Ten první,“ řekli. Ježíš jim odpověděl: „Amen, říkám vám, že výběrčí daní a nevěstky jdou do Božího království před vámi.
32. Když k vám Jan přišel cestou spravedlnosti, nevěřili jste mu, ale výběrčí daní a nevěstky mu uvěřili. Ale ani potom, co jste to viděli, jste si nerozmysleli, že mu uvěříte.“
33. „Poslechněte si další podobenství: Jeden hospodář vysadil vinici, obehnal ji plotem, vykopal v ní lis a postavil věž. Pak ji pronajal vinařům a vydal se na cestu.
34. Když se přiblížil čas vinobraní, poslal k vinařům své služebníky, aby převzali její úrodu.
35. Vinaři se těch služebníků chopili a jednoho ztloukli, jiného zabili a dalšího kamenovali.
36. Poslal tedy ještě jiné služebníky, více než předtím, a těm udělali totéž.
37. Nakonec k nim poslal svého syna. Řekl si: ‚Před mým synem se zastydí.‘
38. Když ale vinaři toho syna uviděli, řekli si: ‚Tohle je dědic. Pojďme ho zabít a zmocnit se dědictví!‘
39. Chopili se ho, vyvlekli z vinice ven a zabili.
40. Co tedy pán vinice udělá s oněmi vinaři, až přijde?“
41. Odpověděli mu: „Ty zlosyny zle zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odevzdávat ovoce v čas sklizně.“
42. Ježíš jim řekl: „Nikdy jste nečetli v Písmech? ‚Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným. Sám Hospodin to učinil a v našich očích je to div.‘
43. Proto vám říkám, že Boží království vám bude vzato a bude dáno lidu, který ponese jeho ovoce.
44. Kdo upadne na ten kámen, ten se roztříští, a na koho ten kámen padne, toho rozdrtí.“
45. Když vrchní kněží a farizeové slyšeli ta jeho podobenství, pochopili, že mluví o nich,
46. a chtěli ho zatknout. Báli se ale zástupů, protože lidé ho měli za proroka.