5. Když se učedníci přeplavili na druhý břeh, zjistili, že zapomněli vzít chleba.
6. Ježíš jim řekl: „Dejte pozor, varujte se kvasu farizeů a saduceů.“
7. Dohadovali se tedy mezi sebou: „Vždyť jsme s sebou žádný chleba nevzali.“
8. Ježíš to ale věděl, a tak řekl: „Proč se spolu dohadujete, vy malověrní, že nemáte chleba?
9. Copak ještě nechápete? Nevzpomínáte si na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik jste nasbírali košů?
10. Ani na těch sedm chlebů pro ty čtyři tisíce, a kolik jste nasbírali košů?
11. Jak to, že nechápete, že jsem nemluvil o chlebu? Varujte se farizejského a saducejského kvasu!“
12. Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se vyvarovali chlebového kvasu, ale farizejského a saducejského učení.
13. Když Ježíš přišel do okolí Cesareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho mají lidé Syna člověka?“
14. Odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jiného z proroků.“
15. „A za koho mě máte vy?“ zeptal se.
16. „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“ odpověděl mu Šimon Petr.
17. „Blaze tobě, Šimone, synu Jonášův,“ řekl mu na to Ježíš. „Tohle ti totiž nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích.
18. A já ti říkám, že jsi Petr a na té skále postavím svou církev a brány pekel ji nepřemohou.
19. Dám ti klíče nebeského království: cokoli svážeš na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli na zemi rozvážeš, bude rozvázáno v nebi.“
20. Tehdy učedníky přísně napomenul, aby nikomu neříkali, že on je Mesiáš.
21. Od té doby začal Ježíš oznamovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma, mnoho vytrpět od starších, vrchních kněží a znalců Písma, být zabit a třetího dne vstát z mrtvých.