8. ‚Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený.
9. Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.‘“
10. Pak svolal zástup a řekl jim: „Slyšte a rozumějte.
11. Člověka nešpiní to, co mu vchází do úst, ale to, co mu z úst vychází.“
12. Tehdy k němu přistoupili učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli ta slova?“
13. „Každá sazenice,“ odpověděl, „kterou nesázel můj nebeský Otec, bude vykořeněna.
14. Nechte je, jsou to slepí vůdcové slepých. Povede-li slepý slepého, oba padnou do jámy.“
15. „Vysvětli nám to podobenství,“ požádal ho Petr.
16. „Vy jste ještě tak nechápaví?“ řekl Ježíš.
17. „Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do žumpy?
18. Co ale z úst vychází, jde ze srdce a špiní to člověka.
19. Ze srdce totiž vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilnění, krádeže, křivá svědectví, urážky.
20. Tyto věci špiní člověka. Ale jíst neumytýma rukama, to člověka nešpiní.“