3. On jim však řekl: „Copak jste nečetli, co udělal David, když se svými muži dostal hlad?
4. Jak vešel do Božího domu a jedl posvátné chleby předložení, které nesměl jíst on ani jeho muži, ale pouze samotní kněží?
5. A nečetli jste v Zákoně ani to, že kněží svou sobotní prací v chrámu znesvěcují sobotu, a jsou nevinní?
6. Říkám vám ale, že zde je někdo větší nežli chrám.
7. Kdybyste věděli, co znamená: ‚Chci milosrdenství, ne oběti,‘ neodsuzovali byste nevinné.
8. Syn člověka je totiž pánem i nad sobotou.“
9. Odešel odtud a přišel do jejich synagogy.
10. Byl tu jeden člověk s ochrnutou rukou, a tak se Ježíše vyptávali: „Smí se v sobotu uzdravovat?“ Chtěli ho totiž z něčeho obvinit.
11. On jim však řekl: „Je snad mezi vámi takový člověk, že kdyby měl jednu ovci a ta by mu v sobotu spadla do jámy, nevzal by ji a nevytáhl?
12. O co cennější je člověk než ovce? A proto se v sobotu smí konat dobro.“
13. Tehdy řekl tomu muži: „Natáhni ruku.“ A když ji natáhl, byla znovu zdravá jako ta druhá.
14. Farizeové se pak odešli radit, jak by ho zničili.
15. Ježíš se to ale dozvěděl a odešel odtud. Šly za ním veliké zástupy a on je všechny uzdravil.
16. Přísně je však napomínal, aby ho neuváděli ve známost.
17. Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše:
18. „Hle, můj služebník, jehož jsem vyvolil, můj milovaný, kterého jsem si oblíbil. Na něj položím svého Ducha, on oznámí spravedlnost národům.