22. Potom k němu přivedli slepého a němého člověka posedlého démonem a on ho uzdravil, takže mluvil a viděl.
23. Všechny zástupy žasly: „Není snad tohle ten Syn Davidův?“
24. Když to uslyšeli farizeové, řekli: „Tenhle nevymítá démony jinak než Belzebubem, knížetem démonů!“
25. Ježíš ale znal jejich myšlenky, a tak jim řekl: „Každé království rozdělené samo proti sobě zpustne a žádné město nebo dům rozdělený proti sobě neobstojí.
26. Vymítá-li satan satana, je rozdělen sám proti sobě. Jak tedy obstojí jeho království?
27. A pokud já vymítám démony Belzebubem, kým je vymítají vaši synové? Oni proto budou vašimi soudci.
28. Vymítám-li však démony Božím Duchem, jistě k vám přišlo Boží království.