20. A tak ho k němu přivedli. Jakmile ho chlapec uviděl, hned jím ten duch začal zmítat, až upadl a s pěnou u úst se válel po zemi.
21. Ježíš se zeptal jeho otce: „Jak dlouho se mu to děje?“ „Od dětství,“ odpověděl.
22. „Často s ním házel i do ohně a do vody, aby ho zabil. Můžeš-li ale něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám!“
23. „‚Můžeš-li‘?“ opáčil Ježíš. „Pro věřícího je možné všechno.“
24. „Já věřím!“ zvolal hned chlapcův otec. „Pomoz mé nevíře!“
25. Když Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, okřikl nečistého ducha: „Němý a hluchý duchu, já ti přikazuji: vyjdi z něj a už do něj nevcházej!“
26. A tak s křikem a velikým zmítáním vyšel. Chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel.
27. Když ho ale Ježíš vzal za ruku a zvedl ho, vstal.
28. Jakmile přišel domů, učedníci se ho v soukromí ptali: „Proč jsme ho my nemohli vyhnat?“
29. Odpověděl jim: „Tento druh démonů nemůže vyjít jinak než skrze modlitbu.“
30. Pak odtud odešli. Procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl.