34. Nemluvil k nim jinak než v podobenstvích, ale svým učedníkům všechno v soukromí vysvětloval.
35. Večer onoho dne jim řekl: „Přeplavme se na druhou stranu.“
36. Opustili tedy zástup a vzali ho, jak byl, na loďku. Byly s ním i jiné loďky.
37. Tehdy se strhla veliká větrná bouře. Vlny se valily na loď a ta se už naplňovala vodou.
38. On ale spal na polštáři na lodní zádi. Vzbudili ho tedy: „Mistře, nezajímá tě, že umíráme?“
39. Když se probudil, okřikl vítr a přikázal vlnám: „Tiše, klid!“ Vítr se utišil a nastal naprostý klid.