7. „Jak to mluví? To je rouhání! Kdo může odpouštět hříchy než samotný Bůh?“
8. Ježíš v duchu ihned poznal, co si pro sebe říkají, a zeptal se jich: „Jak to přemýšlíte?
9. Co je snadnější? Říci ochrnutému: ‚Tvé hříchy jsou odpuštěny,‘ anebo: ‚Vstaň, vezmi si lehátko a choď?‘
10. Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy" – tehdy pověděl ochrnutému –
11. „říkám ti, vstaň, vezmi si lehátko a jdi domů.“
12. On hned vstal, přede všemi vzal své lehátko a odešel. Všichni byli ohromeni a oslavovali Boha: „Nic takového jsme nikdy neviděli!“
13. Ježíš šel znovu na břeh jezera. Všechen zástup tam přicházel k němu a on je vyučoval.
14. Když cestou uviděl Leviho, syna Alfeova, jak sedí v celnici, řekl mu: „Pojď za mnou.“ A on vstal a šel za ním.
15. Ježíš pak stoloval v jeho domě a spolu s Ježíšem a jeho učedníky tehdy stolovali i mnozí výběrčí daní a různí hříšníci. Mnozí takoví ho totiž následovali.
16. Když znalci Písma a farizeové uviděli, že jí s výběrčími daní a hříšníky, říkali jeho učedníkům: „Jak to, že jí s výběrčími daní a hříšníky?“
17. Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky.“
18. Janovi učedníci a farizeové měli ve zvyku se postit. Někteří přišli a ptali se ho: „Proč se Janovi učedníci a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?“
19. Ježíš jim odpověděl: „Mohou se ženichovi přátelé postit, dokud je ženich ještě s nimi? Dokud mají ženicha u sebe, nemohou se postit.
20. Přijdou dny, kdy jim bude ženich vzat, a tehdy, v ten den, se budou postit.
21. Nikdo nepřišívá záplatu z nové látky na starý plášť. Jinak se ta nová výplň od starého utrhne a díra bude ještě horší.
22. Nikdo nelije nové víno do starých měchů. Jinak víno měchy roztrhne, víno se rozlije a měchy se zničí. Nové víno se lije do nových měchů.“
23. Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou trhat klasy.