1. Hned za svítání, když se vrchní kněží poradili se staršími a znalci Písma i s celou Veleradou, svázali Ježíše, odvedli ho a vydali Pilátovi.
2. Pilát se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Sám to říkáš,“ odpověděl Ježíš.
3. Vrchní kněží ho začali obviňovat z mnoha věcí.
4. Pilát se ho znovu ptal: „Proč nic neodpovídáš? Neslyšíš, z čeho všeho tě obviňují?“
5. Ježíš už ale vůbec neodpovídal; to Piláta udivilo.
6. O svátcích měl ovšem ve zvyku propouštět na jejich žádost jednoho vězně.
7. Tehdy byl spolu s jinými vzbouřenci, kteří při vzpouře spáchali vraždu, uvězněn jeden muž jménem Barabáš.
8. Dav přistoupil k Pilátovi a žádal, aby se zachoval jako obvykle.
9. Pilát se jich zeptal: „Chcete, abych vám propustil židovského krále?“
10. (Věděl totiž, že mu ho vrchní kněží vydali z pouhé zášti.)
11. Vrchní kněží ale vyburcovali dav, ať žádá o propuštění Barabáše.
12. „A co mám udělat s tím, kterého nazýváte židovským králem?“ ptal se jich Pilát.
13. „Ukřižuj ho!“ vykřikli všichni.
14. „Co udělal zlého?“ ptal se Pilát. Oni však křičeli ještě víc: „Ukřižuj ho!“
15. Pilát chtěl vyhovět davu, a tak jim propustil Barabáše, ale Ježíše nechal zbičovat a vydal ho k ukřižování.
16. Vojáci ho odvedli dovnitř na nádvoří paláce zvaného Praetorium a svolali celou posádku.
17. Oblékli mu purpurový plášť a nasadili mu korunu upletenou z trní.
18. Pak ho začali zdravit: „Ať žije židovský král!“
19. Bili ho holí do hlavy, plivali na něj, klekali před ním a klaněli se mu.
20. Když se mu dost naposmívali, svlékli z něj ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli k ukřižování.
21. Jistý Šimon Kyrénský (otec Alexandra a Rufa) se právě vracel z pole, a když procházel kolem, přinutili ho nést mu kříž.
22. Tak Ježíše přivedli na místo zvané Golgota (což v překladu znamená Lebka).
23. Podávali mu víno s myrhou, ale on odmítl.
24. Zatímco ho křižovali, losovali o jeho šaty, kdo si co vezme.
25. Ukřižovali ho v devět hodin ráno.
26. Na nápisu s jeho proviněním stálo: ŽIDOVSKÝ KRÁL.
27. [28] Spolu s ním ukřižovali dva zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici.
29. Kolemjdoucí pokyvovali hlavami a posmívali se mu: „Aha! Když umíš zbořit chrám a za tři dny ho postavit,
30. zachraň sám sebe! Slez z toho kříže!“
31. Podobně se vysmívali i vrchní kněží se znalci Písma. Společně říkali: „Jiné zachránil, ale sám se zachránit nemůže!
32. Ať ten Mesiáš, ten král Izraele, teď sleze z kříže, ať to uvidíme a uvěříme.“ A hanobili ho i ti, kdo byli ukřižováni s ním.
33. V poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin odpoledne.
34. Ve tři hodiny Ježíš hlasitě vykřikl: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“ což v překladu znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“
35. Když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: „Podívejte, volá Eliáše!“
36. Někdo pak odběhl, naplnil houbu octem, nabodl na prut a dával mu napít se slovy: „Nechte ho. Uvidíme, jestli přijde Eliáš, aby ho dal dolů!“
37. Vtom Ježíš hlasitě vykřikl a vydechl naposled.
38. Chrámová opona se roztrhla vedví odshora až dolů.
39. Když setník, který stál proti němu, uviděl, jak dodýchal, řekl: „Ten člověk byl opravdu Boží Syn!“
40. Byly tam také ženy, které přihlížely zpovzdálí; mezi nimi i Marie Magdaléna a Marie, matka Jozese a Jakuba Menšího, a Salome.
41. Ty ho následovaly a sloužily mu, když byl ještě v Galileji, a spolu s mnoha dalšími s ním přišly do Jeruzaléma.
42. Nadcházel večer dne příprav (to jest dne před sobotou).
43. Josef z Arimatie, ctihodný člen Rady, který sám také očekával Boží království, se osmělil, přišel za Pilátem a požádal o Ježíšovo tělo.
44. Pilát se podivil, že Ježíš už zemřel. Zavolal setníka a ptal se ho, zda už zemřel.
45. Když se o tom od setníka přesvědčil, daroval tělo Josefovi.
46. Ten nakoupil plátno, sňal tělo z kříže, ovinul je plátnem a pochoval do hrobu vytesaného ve skále. Ke dveřím hrobu pak přivalil kámen.
47. Marie Magdaléna a Marie Jozesova se dívaly, kam byl pochován.