1. Když se přiblížili k Jeruzalému – k Betfagé a Betanii u Olivetské hory, poslal dva ze svých učedníků
2. a řekl jim: „Jděte do vesnice před vámi. Hned jak do ní vejdete, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdo nikdy neseděl. Odvažte ho a přiveďte.
3. Kdyby se vás někdo ptal: ‚Co to děláte?‘ řekněte: ‚Pán ho potřebuje,‘ a hned ho sem pošle.“
4. Odešli tedy, a když našli oslátko přivázané u dveří venku na ulici, odvázali je.
5. Někteří z kolemstojících jim řekli: „Co to děláte? Jak to, že odvazujete oslátko?“
6. Když jim ale odpověděli, jak jim Ježíš řekl, nechali je.
7. Potom to oslátko přivedli k Ježíši, přikryli je svými plášti a on si na ně sedl.
8. Mnozí prostírali na cestě své pláště, jiní pak ratolesti, které nařezali v polích.
9. Ti, kdo šli napřed, i ti, kdo šli za ním, volali: „Hosana!“ „Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!“
10. „Požehnané království našeho otce Davida!“ „Hosana na výsostech!“
11. Tak dorazil do Jeruzaléma a do chrámu. Když si všechno prohlédl, byl už večer, a tak se Dvanácti odešel do Betanie.
12. Když druhého dne vycházeli z Betanie, Ježíš dostal hlad.
13. Zdálky uviděl fíkovník s listím, a tak šel k němu, zda by snad na něm něco nenalezl. Když přišel, nenašel na něm nic než listí, protože nebyl čas fíků.
14. Řekl mu: „Ať už z tebe nikdy nikdo nejí ovoce!“ A jeho učedníci to slyšeli.
15. Tak přišli do Jeruzaléma. Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo v chrámě prodávali i kupovali. Zpřevracel stoly směnárníků i sedačky prodavačů holubic
16. a nikomu nedovoloval ani přenášet zboží přes chrámové nádvoří.
17. Potom je vyučoval: „Není snad psáno, že ‚Můj dům bude nazýván domem modlitby pro všechny národy‘? Vy jste z něj ale udělali ‚doupě lupičů‘!“