46. Tehdy mezi nimi vyvstala otázka, kdo z nich je největší.
47. Když Ježíš viděl, jaké myšlenky mají v srdci, vzal dítě, postavil je vedle sebe
48. a řekl jim: „Kdokoli přijme takové dítě v mém jménu, přijímá mne, a kdokoli přijme mne, přijímá Toho, který mě poslal. Kdo je totiž mezi vámi ze všech nejmenší, ten bude veliký.“
49. „Mistře,“ řekl mu na to Jan, „viděli jsme někoho, jak ve tvém jménu vymítá démony, a bránili jsme mu, protože nechodí s námi.“
50. „Nebraňte mu,“ odpověděl Ježíš. „Kdo není proti nám, je s námi.“
51. Když se začal blížit čas, kdy měl být vzat vzhůru, pevně se rozhodl k cestě do Jeruzaléma.
52. Vyslal před sebou posly a ti šli napřed do jedné samařské vesnice, aby pro něj vše připravili.
53. Místní ho ale nepřijali, protože byl rozhodnut jít do Jeruzaléma.
54. Když to viděli učedníci Jakub a Jan, navrhli: „Pane, máme přivolat oheň z nebe, aby je pohltil?“
55. Ježíš se však obrátil a okřikl je.
56. Šli tedy do jiné vesnice.
57. Cestou mu někdo řekl: „Budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“
58. Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“
59. Jiného vyzval: „Pojď za mnou!“ On ale řekl: „Pane, dovol, ať nejdřív odejdu a pochovám svého otce.“
60. Ježíš mu odpověděl: „Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé; ty pojď rozhlašovat Boží království!“
61. Další mu řekl: „Pane, půjdu za tebou, ale dovol, ať se napřed rozloučím se všemi doma.“
62. Ježíš mu odpověděl: „Kdo se chopí pluhu a ohlíží se zpátky, nehodí se pro Boží království.“