2. Někteří z farizeů jim ale řekli: „Jak to, že děláte, co se v sobotu nesmí?“
3. Ježíš jim odpověděl: „Copak jste nečetli, co udělal David, když měl se svými muži hlad?
4. Jak vešel do Božího domu a vzal posvátné chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě samotných kněží, a jedl a dal i svým mužům?“
5. Potom dodal: „Syn člověka je pánem i nad sobotou.“
6. V jinou sobotu pak vešel do synagogy a učil. Byl tu jeden člověk s ochrnutou pravou rukou.
7. Znalci Písma a farizeové dávali pozor, zda Ježíš bude v sobotu uzdravovat, aby ho měli za co obžalovat.
8. On ale znal jejich myšlenky, a tak tomu muži s uschlou rukou řekl: „Vstaň a postav se doprostřed.“ Vstal tedy a postavil se tam.
9. „Na něco se vás zeptám,“ řekl jim Ježíš. „Smí se v sobotu konat dobro, nebo zlo? Zachránit život, nebo zničit?“
10. Potom se po nich všech rozhlédl a řekl tomu člověku: „Natáhni ruku.“ A když to udělal, jeho ruka byla uzdravená.
11. Vzteky bez sebe se tedy začali domlouvat, co s Ježíšem provést.
12. V těch dnech pak vystoupil na horu, aby se modlil. Celou noc strávil v modlitbě k Bohu,
13. a když se rozednilo, zavolal své učedníky. Vybral z nich dvanáct a nazval je apoštoly:
14. Šimona (kterému dal jméno Petr), Ondřeje (jeho bratra), Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje,
15. Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélot,
16. Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se stal zrádcem.
17. S těmi sestoupil z hory a stanul na pláni, kde čekalo množství jeho učedníků a veliká spousta lidí z celého Judska, z Jeruzaléma i z přímořského Týru a Sidonu.
18. Ti přišli, aby ho slyšeli a nechali se uzdravit ze svých neduhů. Také ti, kdo byli trápeni nečistými duchy, byli uzdravováni.
19. Každý v davu se ho snažil dotknout, neboť z něj vycházela moc a všechny uzdravovala.