30. Neboť mé oči spatřily tvé spasení,
31. jež jsi připravil před očima všech lidí –
32. světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.“
33. Ta slova naplnila jeho otce i matku úžasem.
34. Simeon jim požehnal a Marii, jeho matce, řekl: „Hle, on je určen k pádu i k pozdvižení mnohých v Izraeli. Stane se znamením, jež bude odmítáno
35. (a tvou vlastní duši pronikne meč), aby vyšlo najevo myšlení mnoha srdcí.“
36. Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z pokolení Ašer. Byla ve velmi pokročilém věku. Když se jako dívka vdala, žila sedm let se svým mužem
37. a potom byla vdovou až do svých osmdesáti čtyř let. Nevycházela z chrámu a dnem i nocí sloužila Bohu posty a modlitbami.
38. Přistoupila ve stejnou chvíli, vzdávala chválu Bohu a říkala o něm všem, kdo v Jeruzalémě očekávali vykoupení.
39. Když vykonali všechno podle Hospodinova zákona, vrátili se do svého města Nazaretu v Galileji.
40. Chlapec pak rostl a sílil, naplňován moudrostí, a Boží milost byla s ním.
41. Jeho rodiče chodívali každý rok slavit Velikonoce do Jeruzaléma.
42. Také když mu bylo dvanáct let, putovali se účastnit slavnosti jako obvykle.
43. Když svátky skončily a oni se vraceli domů, chlapec Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě.
44. V domnění, že je v karavaně, ušli den cesty, než ho začali hledat mezi příbuznými a známými.
45. Když ho však nenašli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.