36. A jak jel, prostírali své pláště na cestu.
37. Když se blížil k hřebeni Olivetské hory, odkud cesta klesá dolů, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které viděli.
38. Volali: „Požehnaný král, jenž přichází v Hospodinově jménu! Pokoj na nebi a sláva na výsostech!“
39. V davu byli i někteří farizeové. Řekli mu: „Mistře, napomeň své učedníky!“