13. Někdo z davu ho požádal: „Mistře, řekni mému bratrovi, ať se se mnou rozdělí o dědictví!“
14. „Člověče,“ odpověděl mu Ježíš, „kdo mě ustanovil vaším soudcem nebo rozhodčím?“
15. Tehdy všem řekl: „Dejte si pozor, varujte se veškeré chamtivosti! Život přece nespočívá v hromadění majetku.“
16. Potom jim vyprávěl podobenství: „Pole jednoho bohatého člověka přineslo hojnou úrodu.
17. Přemýšlel: ‚Co si počnu? Vždyť nemám kam shromáždit úrodu!‘
18. Pak si řekl: ‚Udělám tohle – zbořím své stodoly, postavím větší a do nich shromáždím všechno své obilí a zásoby.
19. Pak si budu moci říci: Podívej, máš spoustu zásob na spoustu let. Oddechni si, jez, pij, užívej!‘
20. Bůh mu ale řekl: ‚Ty blázne! Dnes v noci umřeš. Čí bude, co sis nachystal?‘
21. Tak je to, když někdo hromadí pro sebe, ale nebohatne v Bohu.“
22. Potom se obrátil ke svým učedníkům: „Říkám vám, nemějte starost o svůj život ani o své tělo – co budete jíst a co si oblečete.
23. Život je přece víc než jídlo a tělo víc než oblečení.
24. Podívejte se na havrany. Nesejí ani nežnou, nemají spíže ani stodoly, ale Bůh je živí. Čím větší cenu máte vy než ptáci!
25. Copak si někdo z vás samými starostmi prodlouží život o jediný den?