33. Nikdo nerozsvítí lampu, aby ji postavil do skrýše nebo pod nádobu. Staví ji na svícen, aby příchozí viděli světlo.
34. Tvé oko je lampou těla. Je-li tvé oko štědré, celé tvé tělo je jasné. Když je však lakomé, je i tvé tělo temné.
35. Dej tedy pozor, ať světlo v tobě není tmou.
36. Když bude celé tvé tělo jasné a žádná jeho část nebude temná, pak bude celé tak jasné, jako když tě lampa osvěcuje svým jasem.“
37. Když domluvil, jeden farizeus ho pozval k sobě na oběd. Ježíš přišel a hned zamířil ke stolu.
38. Farizeus se podivil, když uviděl, že se před obědem nejdříve neumyl.
39. Pán mu na to řekl: „Vy farizeové leštíte pohár a mísu zvenku, ale vaše nitro je plné hrabivosti a podlosti.
40. Blázni! Copak Ten, který stvořil vnějšek, nestvořil také vnitřek?
41. Dejte chudým, co máte v mísách, a hle – všechno vám bude čisté!
42. Běda vám farizeům, že dáváte desátky z máty a routy a z kdejaké byliny, ale spravedlnost a Boží lásku opomíjíte. Těmto věcem jste se měli věnovat a tamty nezanedbávat.
43. Běda vám farizeům, neboť milujete čestná sedadla na shromážděních a zdravení na náměstích.
44. Běda vám, neboť jste jako nezřetelné hroby – lidé po nich chodí, ani to nevědí.“
45. „Mistře,“ ozval se jeden ze znalců Zákona, „když takhle mluvíš, urážíš i nás.“