11. Který z vás otců podá svému synu hada, když tě poprosí o rybu?
12. A když poprosí o vejce, podáš mu snad štíra?
13. Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš nebeský Otec dá Ducha svatého těm, kteří ho prosí?“
14. Jednou Ježíš vymítal démona němoty. Když démon vyšel a ten němý začal mluvit, zástupy užasly.
15. Někteří ale říkali: „Vymítá démony Belzebubem, knížetem démonů!“
16. Jiní ho zase pokoušeli tím, že od něj žádali znamení z nebe.
17. On ale znal jejich myšlenky, a tak jim řekl: „Každé království rozdělené samo proti sobě pustne a dům rozdělený proti domu padá.
18. Pokud je i satan rozdělen sám proti sobě, jak obstojí jeho království? Říkáte přece, že vymítám démony Belzebubem.
19. A pokud já vymítám démony Belzebubem, kým je vymítají vaši synové? Oni proto budou vašimi soudci.
20. Vymítám-li však démony Božím prstem, jistě k vám přišlo Boží království.
21. Když silný ozbrojenec hlídá svůj palác, jeho majetek je v klidu.
22. Když ho ale napadne někdo silnější a přemůže ho, vezme mu všechnu výzbroj, na kterou spoléhal, a jeho kořist rozdělí.
23. Kdo není se mnou, je proti mně; kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.
24. Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po vyprahlých místech a hledá odpočinek. Když ho nenajde, řekne si: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘