54. Ujal se Izraele, svého služebníka; pamatoval na milosrdenství –
55. jak zaslíbil našim otcům – vůči Abrahamovi a jeho semeni až navěky.“
56. Marie pak u ní zůstala asi tři měsíce a potom se vrátila domů.
57. Alžbětě se tehdy naplnil čas k porodu a porodila syna.
58. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, jak jí Hospodin prokázal své veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.
59. Osmého dne, když přišli dítě obřezat, chtěli mu dát jméno podle jeho otce, Zachariáš.
60. Jeho matka jim na to řekla: „Ne, bude se jmenovat Jan.“
61. Namítli jí: „Vždyť se tak ve tvém příbuzenstvu nikdo nejmenuje!“
62. Ptali se tedy posunky jeho otce, jak by ho chtěl pojmenovat.
63. Požádal o tabulku a napsal: „Jmenuje se Jan.“ Všichni se podivili
64. a vtom se mu otevřela ústa, rozvázal se mu jazyk a on dobrořečil Bohu.
65. Na všechny jejich sousedy přišla bázeň a lidé si o tom všem povídali po celých judských horách.
66. Všichni, kdo o tom slyšeli, si to uchovávali v srdci a říkali: „Co to bude za dítě?“ A ruka Hospodinova byla s ním.
67. Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a prorokoval:
68. „Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, neboť navštívil a vykoupil svůj lid!
69. Vyzdvihl nám roh spásy v domě svého služebníka Davida,