20. „Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý,“ odpověděli jeho rodiče.
21. „Jak to, že teď vidí, ale nevíme. Nevíme, kdo mu otevřel oči. Ptejte se jeho, je přece dospělý, může mluvit sám za sebe.“
22. (Jeho rodiče to řekli, protože se báli židovských představených. Ti se už totiž dohodli, že kdokoli ho vyzná jako Mesiáše, bude vyobcován ze synagogy.
23. Proto jeho rodiče řekli: „Je dospělý, ptejte se jeho.“)
24. A tak toho bývalého slepce zavolali podruhé a řekli mu: „Vyznej před Bohem pravdu! Jsme si jistí, že je to hříšník.“
25. „Jestli je to hříšník, nevím,“ odpověděl jim. „Vím jen, že jsem byl slepý a teď vidím.“
26. A tak ho vyslýchali dál: „Co ti udělal? Jak ti otevřel oči?“
27. „Už jsem vám to řekl,“ odpověděl jim. „Copak jste to neslyšeli? Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se také stát jeho učedníky?“
28. Tehdy mu začali spílat: „Sám jsi jeho učedník! My jsme Mojžíšovi učedníci!
29. Víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, ale o tomhle nevíme, co je zač.“
30. „To je právě divné,“ odpověděl jim ten člověk. „Vy nevíte, co je zač, a přitom mi otevřel oči.
31. Víme přece, že Bůh hříšníky neslyší; slyší jen toho, kdo Boha ctí a koná jeho vůli.