5. „Pane, nevíme, kam jdeš,“ přerušil ho Tomáš. „A jak můžeme znát cestu?“
6. „Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
7. Kdybyste mě znali, znali byste i mého Otce. Od nynějška už ho znáte a viděli jste ho!“
8. „Pane,“ řekl mu Filip, „stačí, když nám ukážeš Otce.“
9. „Filipe,“ odvětil Ježíš, „tak dlouho jsem s vámi a nepoznal jsi mě? Kdo viděl mě, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘?
10. Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně? Slova, která vám říkám, neříkám sám od sebe. To Otec, který ve mně přebývá, on působí ty skutky.
11. Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně, už jen kvůli těm skutkům věřte.
12. Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, bude dělat skutky, které dělám já. A bude dělat ještě větší skutky, neboť odcházím k Otci.
13. O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu.
14. Když mě budete o něco prosit v mém jménu, já to udělám.“
15. „Jestliže mě milujete, zachovávejte má přikázání.
16. Já pak požádám Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal navěky,
17. totiž Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí a nezná. Vy ho však znáte, neboť žije u vás a bude ve vás.
18. Nenechám vás jako sirotky, přijdu k vám.
19. Ještě kratičko a svět mě neuvidí, ale vy mě uvidíte. Protože já žiji, budete žít i vy.