16. Amen, amen, říkám vám: Služebník není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal.
17. Teď to víte; blaze vám, když se tím budete řídit.
18. Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil; ať se ale naplní Písmo: ‚Ten, který jí se mnou chléb, pozvedl patu proti mně.‘
19. Říkám vám to už teď, předtím než se to stane, abyste, až se to stane, uvěřili, že já jsem.
20. Amen, amen, říkám vám: Kdo přijímá mého posla, přijímá mě; a kdo přijímá mě, přijímá Toho, který mě poslal.“
21. Po těchto slovech Ježíš hluboce rozrušen prohlásil: „Amen, amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí.“
22. Učedníci se začali rozhlížet jeden po druhém, netušíce, o kom to mluví.
23. Jeden z jeho učedníků, ten, kterého Ježíš miloval, ležel u stolu po Ježíšově boku.
24. Šimon Petr mu naznačil, ať se zeptá, o kom to mluvil.
25. Objal ho tedy a zeptal se: „Pane, kdo to je?“
26. „Ten, komu podám namočené sousto,“ odpověděl Ježíš. Namočil sousto a podal je Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
27. A hned po tom soustu vešel do Jidáše satan. „Co děláš, dělej rychle,“ řekl mu Ježíš.
28. Nikdo ze stolujících ale nerozuměl, proč mu to řekl.
29. Jidáš měl na starosti pokladnu, a tak si někteří mysleli, že mu Ježíš řekl, ať nakoupí, co je potřeba na svátek, nebo ať dá nějaké peníze chudým.
30. Jidáš vzal to sousto a hned vyšel ven. Byla noc.
31. Po jeho odchodu Ježíš řekl: „Syn člověka je teď oslaven a Bůh je oslaven v něm.
32. A protože je Bůh oslaven v něm, Bůh ho také oslaví sám v sobě, a to hned.