24. Ti vyslanci patřili k farizeům.
25. Zeptali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?“
26. „Já křtím vodou,“ odpověděl Jan, „ale mezi vámi už povstal někdo, koho neznáte.
27. To je ten, který přichází po mně. Jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek sandálu.“
28. Toto se stalo v Betanii za Jordánem, kde Jan křtil.
29. Druhého dne Jan uviděl Ježíše, jak přichází k němu, a řekl: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa!
30. To je ten, o němž jsem řekl: Po mně přichází muž, který je přede mnou, neboť byl dříve než já.
31. Já jsem ho neznal, ale přišel jsem křtít vodou proto, aby byl zjeven Izraeli.“
32. Jan vydal svědectví: „Viděl jsem Ducha, jak sestoupil z nebe jako holubice a zůstal na něm.
33. Já jsem ho neznal, ale Ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: ‚Na koho spatříš sestoupit Ducha a zůstat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým.‘
34. Já jsem to viděl a vydávám svědectví, že on je Boží Syn.“
35. Druhého dne tam Jan znovu stál se dvěma ze svých učedníků.
36. Když uviděl Ježíše, jak prochází kolem, řekl: „Hle, Beránek Boží!“
37. Jakmile ti dva učedníci uslyšeli, co říká, odešli za Ježíšem.
38. Ježíš se obrátil a uviděl, jak jdou za ním. „Co hledáte?“ zeptal se jich. Řekli mu: „Rabbi“ (což se překládá: Učiteli), „kde bydlíš?“
39. „Pojďte se podívat,“ odpověděl jim. A tak se šli podívat, kde bydlí, a toho dne už u něj zůstali. Bylo to kolem čtvrté odpoledne.
40. Jeden z těch dvou, kteří to od Jana slyšeli a následovali ho, byl Ondřej, bratr Šimona Petra.