4. Když se však čas naplnil, Bůh poslal svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem,
5. aby vykoupil ty, kdo byli pod Zákonem, abychom přijali právo synovství.
6. A protože jste synové, Bůh poslal do našich srdcí Ducha svého Syna, volajícího: „Abba, Otče!“
7. A tak už díky Bohu nejsi otrok, ale syn, a když syn, pak také dědic.
8. Dokud jste ještě neznali Boha, otročili jste těm, kdo přirozeně nejsou žádní bohové.
9. Teď jste ale Boha poznali (lépe řečeno: Bůh poznal vás). Proč se tedy znovu obracíte k těm chabým a ubohým principům a chcete jim znovu otročit?
10. Dbáte na dny, měsíce, období a roky!
11. Bojím se o vás, aby snad všechna moje dřina pro vás nebyla zbytečná.
12. Bratři, prosím vás, buďte jako já; vždyť i já jsem jako vy. Nijak jste mi neublížili.
13. Jak víte, na začátku jsem vám kázal evangelium v tělesné slabosti.
14. I když můj stav byl pro vás zkouškou, nepohrdli jste mnou a neodmítli mě. Přijali jste mě jako Božího anděla, jako Krista Ježíše!
15. Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu dosvědčit, že kdyby to šlo, vyloupli byste si oči a dali mi je!
16. Stal jsem se snad vaším nepřítelem, když vám říkám pravdu?
17. Tamti o vás mají horlivý zájem, ale nemyslí to dobře. Chtějí vás odloučit ode mě, abyste horlili pro ně.
18. Je dobré horlit v zájmu dobra, a to vždycky, nejen když jsem u vás.
19. Děti moje, znovu vás v bolestech rodím, dokud ve vás nebude zformován Kristus.
20. Chtěl bych teď být s vámi a změnit svůj tón, neboť jsem nad vámi bezradný.
21. Takže vy chcete být pod Zákonem? Povězte mi, slyšíte vůbec, co Zákon říká?
22. Je psáno, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze svobodné.
23. Ten z otrokyně se ale narodil jen podle těla, kdežto ten ze svobodné skrze zaslíbení.