1. Snažím se říci, že dokud je dědic nedospělý, ničím se neliší od otroka. Je sice pánem všeho,
2. ale až do času určeného otcem zůstává pod poručníky a správci.
3. Dokud jsme byli nedospělí, byli jsme i my takto zotročeni principy tohoto světa.
4. Když se však čas naplnil, Bůh poslal svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem,
5. aby vykoupil ty, kdo byli pod Zákonem, abychom přijali právo synovství.
6. A protože jste synové, Bůh poslal do našich srdcí Ducha svého Syna, volajícího: „Abba, Otče!“
7. A tak už díky Bohu nejsi otrok, ale syn, a když syn, pak také dědic.
8. Dokud jste ještě neznali Boha, otročili jste těm, kdo přirozeně nejsou žádní bohové.
9. Teď jste ale Boha poznali (lépe řečeno: Bůh poznal vás). Proč se tedy znovu obracíte k těm chabým a ubohým principům a chcete jim znovu otročit?
10. Dbáte na dny, měsíce, období a roky!
11. Bojím se o vás, aby snad všechna moje dřina pro vás nebyla zbytečná.
12. Bratři, prosím vás, buďte jako já; vždyť i já jsem jako vy. Nijak jste mi neublížili.
13. Jak víte, na začátku jsem vám kázal evangelium v tělesné slabosti.
14. I když můj stav byl pro vás zkouškou, nepohrdli jste mnou a neodmítli mě. Přijali jste mě jako Božího anděla, jako Krista Ježíše!
15. Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu dosvědčit, že kdyby to šlo, vyloupli byste si oči a dali mi je!