2. sestře Apfii, našemu spolubojovníku Archipovi i církvi ve tvém domě:
3. Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.
4. Kdykoli tě zmiňuji ve svých modlitbách, děkuji svému Bohu,
5. neboť se doslýchám o tvé víře v Pána Ježíše a lásce ke všem svatým.
6. Modlím se, aby se sdílení tvé víry naplno projevilo díky poznání všeho dobrého, co máme v Kristu.
7. Tvá láska nám přináší velikou radost a povzbuzení, bratře, neboť jsi potěšil srdce svatých.
8. Proto ačkoli bych ti mohl v Kristu směle přikázat, co se patří,
9. pro lásku raději prosím – já Pavel, už stařec a teď také vězeň Krista Ježíše.
10. Prosím tě ohledně svého syna, jehož jsem zplodil ve vězení, Onezima,
11. který ti kdysi nebyl prospěšný, ale nyní je velmi prospěšný tobě i mně.
12. Posílám ti ho zpět jako své vlastní srdce.
13. Chtěl jsem si ho nechat u sebe, aby mi v mém vězení pro evangelium sloužil místo tebe,
14. ale nechtěl jsem nic udělat bez tvého vědomí, aby tvůj dobrý skutek nebyl vynucený, ale dobrovolný.
15. Snad proto ti byl načas vzdálen, abys ho přijal navždy –
16. ne již jako otroka, ale jako někoho, kdo je více než otrok, a sice milovaný bratr. Je mi obzvlášť drahý, a čím spíše tobě, ať už v lidském smyslu nebo v Pánu.
17. Máš-li mě za společníka, přijmi ho jako mne.