11. Do této chvíle trpíme hladem a žízní, chodíme v hadrech, snášíme rány, nemáme domov.
12. Vlastníma rukama těžce pracujeme; když nám spílají, žehnáme; když nás pronásledují, my to snášíme;
13. když nás pomlouvají, povzbuzujeme. Dosud jsme bráni za špínu světa, za vůbec nejhorší spodinu.
14. Nepíšu to proto, abych vás zahanbil, ale abych vás napomenul jako své milované děti.
15. I kdybyste v Kristu měli tisíce pěstounů, neznamená to, že máte mnoho otců. Byl jsem to já, kdo vás skrze evangelium zplodil v Kristu Ježíši,
16. a tak vás prosím, řiďte se mým příkladem.
17. Proto také za vámi posílám Timotea, svého milovaného a věrného syna v Pánu, který vám připomene mé způsoby v Kristu Ježíši, jak je učím v každé církvi, kam přijdu.
18. Někteří se začali povyšovat, jako bych k vám už neměl přijít.
19. Ale dá-li Pán, přijdu k vám už brzy, a poznám ne řeči těch povýšenců, ale jejich moc.
20. Boží království totiž není v řeči, ale v moci.