37. A co seješ? Ne to tělo, které vyroste, ale holé zrno – třeba zrno pšenice nebo nějaké jiné.
38. Bůh mu pak dává tělo, jak sám chce, každému z těch semen jeho vlastní tělo.
39. Není tělo jako tělo. Jiné je tělo lidské, jiné tělo zvířecí, jiné tělo ptačí a jiné zase rybí.
40. Jsou také těla nebeská a těla pozemská; ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.
41. Jiná je sláva slunce, jiná sláva měsíce a jiná sláva hvězd, i samotné hvězdy se jedna od druhé ve slávě liší.
42. Tak je to také se zmrtvýchvstáním. Pohřbívá se smrtelné tělo, křísí se nesmrtelné.
43. Pohřbívá se odpudivé, křísí se slavné; pohřbívá se bezvládné, křísí se mocné.
44. Pohřbívá se tělo přirozené, křísí se tělo duchovní. Je-li přirozené tělo, je i tělo duchovní.
45. Jak je psáno: „První člověk, Adam, se stal živou duší,“ ale ten poslední Adam se stal obživujícím duchem.
46. Nejdříve však není to duchovní, ale to přirozené, teprve potom to duchovní.
47. První člověk byl z prachu země, druhý člověk je z nebe.
48. Jaký byl ten z prachu země, takoví jsou ti pozemští, a jaký ten nebeský, takoví i nebeští.
49. Jako jsme nesli obraz toho, kdo byl z prachu země, tak poneseme i obraz toho nebeského.
50. Říkám vám, bratři, že tělo a krev nemůže mít podíl na Božím království a smrtelnost nemůže mít podíl na nesmrtelnosti.
51. Prozradím vám teď tajemství: Všichni nezemřeme, ale všichni budeme proměněni –