29. Proroci ať mluví dva nebo tři a ostatní ať to rozsuzují.
30. Dostane-li zjevení někdo jiný z přítomných, pak ať ten první mlčí.
31. Můžete přece jeden po druhém prorokovat všichni, aby se všem dostalo poučení a povzbuzení.
32. Proroci mohou své puzení ovládat;
33. Bůh přece není Bohem zmatku, ale pokoje – tak je tomu všude, kde se shromažďují svatí.
34. (Vaše ženy ať při shromážděních zůstávají tiše. Nemají povídat, ale být poslušné, jak ostatně říká i Zákon.
35. Když jim něco není jasné, ať se ptají doma svých manželů. Je to přece ostuda, když žena při shromáždění povídá.)
36. Vyšlo snad Boží slovo od vás? Dorazilo snad jen k vám?
37. Kdo si myslí, že je prorok nebo duchovní, měl by poznat, že to, co vám píšu, je Pánovo přikázání.
38. Kdo to neuznává, nebude uznán.
39. Nuže, bratři moji, horlete po proroctví a nebraňte mluvit v jazycích.
40. Ve všem ať panuje slušnost a pořádek.