29. Proroci ať mluví dva nebo tři a ostatní ať to rozsuzují.
30. Dostane-li zjevení někdo jiný z přítomných, pak ať ten první mlčí.
31. Můžete přece jeden po druhém prorokovat všichni, aby se všem dostalo poučení a povzbuzení.
32. Proroci mohou své puzení ovládat;
33. Bůh přece není Bohem zmatku, ale pokoje – tak je tomu všude, kde se shromažďují svatí.
34. (Vaše ženy ať při shromážděních zůstávají tiše. Nemají povídat, ale být poslušné, jak ostatně říká i Zákon.
35. Když jim něco není jasné, ať se ptají doma svých manželů. Je to přece ostuda, když žena při shromáždění povídá.)
36. Vyšlo snad Boží slovo od vás? Dorazilo snad jen k vám?