22. Copak nemůžete jíst a pít doma? To pohrdáte Boží církví natolik, že ponižujete ty, kdo nic nemají? Co na to mám říci? Mám vás pochválit? Za toto vás nechválím!
23. Předal jsem vám to, co jsem sám přijal od Pána: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,
24. vzdal díky a lámal se slovy: „Toto je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku.“
25. Právě tak vzal po večeři kalich se slovy: „Tento kalich je nová smlouva v mé krvi. Kdykoli z něj pijete, čiňte to na mou památku.“
26. Kdykoli jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete Pánovu smrt, dokud nepřijde.
27. Kdo by tedy jedl tento chléb a pil Pánův kalich nehodným způsobem, takový se proviní proti Pánově tělu a krvi.
28. Ať každý sám sebe prověří, než bude jíst z toho chleba a pít z toho kalichu.
29. Kdo totiž jí a pije, aniž by si uvědomoval, že jde o Pánovo tělo, takový jí a pije své vlastní odsouzení.
30. To proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných, a mnozí dokonce umírají.
31. Kdybychom se ovšem soudili sami, nebyli bychom souzeni.
32. Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni se světem.
33. Nuže, bratři moji, když se scházíte k jídlu, čekejte jedni na druhé.
34. Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se nescházeli k odsouzení. Ostatní pokyny vám dám, až přijdu.