21. Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů; nemůžete mít podíl na stolu Páně i na stolu démonů!
22. Nebo snad chceme Pána popouzet k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?
23. „Všechno smím“ – budiž, ale ne všechno je prospěšné; všechno smím, ale ne všechno pomáhá.
24. Nikomu ať nejde o vlastní prospěch, ale o prospěch toho druhého.
25. Jezte, cokoli se prodává na masném trhu, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte,
26. vždyť „Hospodinova je země i všechno na ní.“
27. Když vás někdo nevěřící pozve a vám se chce jít, jděte. Jezte, cokoli vám nabídnou, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte.
28. Kdyby vám ale někdo řekl: „Tohle bylo zasvěceno bohům,“ pak to nejezte. Mějte ohled na toho, kdo vás upozornil, a na svědomí.
29. Nemluvím ovšem o tvém svědomí, ale o svědomí toho druhého. „Proč by ale mou svobodu mělo určovat cizí svědomí?
30. Vždyť ten pokrm jím s vděčností! Proč bych měl být odsuzován kvůli něčemu, za co vzdávám díky?“
31. Nuže – ať už jíte nebo pijete, ať už děláte cokoli, všechno to dělejte k Boží slávě.
32. Nebuďte kamenem úrazu Židům ani Řekům ani církvi Boží.
33. Vždyť i já vždycky vycházím všem vstříc, neboť nehledám vlastní prospěch, ale prospěch mnohých, aby byli spaseni.