11. To všechno se jim stalo pro výstrahu a bylo to zapsáno pro poučení nám, kdo jsme se octli na konci věků.
12. Kdo si tedy myslí, že pevně stojí, ať dává pozor, aby nepadl.
13. Jak vidíte, nezmocnilo se vás pokušení, které by pro lidi nebylo běžné. Ale Bůh je věrný! Nedovolí, abyste byli pokoušeni nad své možnosti; uprostřed zkoušky vám poskytne východisko, abyste mohli obstát.
14. A tak, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím.
15. Mluvím jako k rozumným lidem; sami posuďte, co říkám.
16. Kalich požehnání, za který děkujeme – není to snad společenství Kristovy krve? Chléb, který lámeme – není to snad společenství Kristova těla?
17. Jako je jeden chléb, tak jsme jedno tělo. I když je nás mnoho, sdílíme jeden chléb.
18. Všimněte si tělesného Izraele: copak ti, kdo jedí z obětí, nesdílejí společenství oltáře?
19. Co se tu snažím říci? Že maso obětované modlám něco znamená? Anebo že modla něco znamená?
20. Nikoli. Říkám však, že pohané nepřinášejí své oběti Bohu, ale démonům. A já nechci, abyste měli co společného s démony.
21. Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů; nemůžete mít podíl na stolu Páně i na stolu démonů!
22. Nebo snad chceme Pána popouzet k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?
23. „Všechno smím“ – budiž, ale ne všechno je prospěšné; všechno smím, ale ne všechno pomáhá.