10. Bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista vás prosím, abyste všichni spolu souhlasili a namísto vzájemných roztržek byli spojeni jednou myslí a jedním záměrem.
11. Z domu Chloé jsem se o vás, bratři moji, dozvěděl, že mezi sebou máte sváry.
12. Mám na mysli to, že jeden z vás říká: „Já jsem Pavlův,“ jiný: „Já jsem Apollův,“ další: „Já jsem Petrův“ a další „Já zase Kristův.“
13. Copak je Kristus rozdělen? Byl snad za vás ukřižován Pavel? Byli jste snad pokřtěni v Pavlově jménu?
14. Díky Bohu, že jsem nikoho z vás nekřtil, kromě Krispa a Gaia,
15. aby ještě někdo neřekl, že jste byli pokřtěni v mém jménu.
16. Pokřtil jsem vlastně i Štěpánovu rodinu, ale nevím, že bych křtil ještě někoho dalšího.
17. Kristus mě totiž neposlal křtít, ale kázat evangelium, a to bez moudrých řečí, aby snad nebyl zmařen Kristův kříž.
18. Ano, pro ty, kdo spějí k záhubě, je poselství kříže bláznovstvím, ale pro nás, kdo docházíme spásy, je to Boží moc.
19. Je přece psáno: „Zahubím moudrost moudrých, zavrhnu rozum rozumných.“
20. Kde zůstal mudrc? Kde je učenec? Kde zůstal světový myslitel? Copak Bůh neobrátil moudrost světa v bláznovství?
21. Bůh se ve své moudrosti nedal světu poznat jejich vlastní moudrostí. Namísto toho se Bohu zalíbilo, že spasí ty, kdo uvěří tomuto bláznivému kázání.
22. Židé požadují zázraky, Řekové hledají moudrost,
23. ale my kážeme Krista ukřižovaného – pro Židy pohoršení, pro pohany bláznovství,
24. ale pro povolané, ať Židy či Řeky, Krista – Boží moc a Boží moudrost.
25. Boží bláznovství je totiž moudřejší než lidé a Boží slabost je silnější než lidé.
26. Podívejte se, bratři, jak vás Bůh povolal: podle lidských měřítek mezi vámi není mnoho moudrých, mocných nebo urozených.
27. Bůh ale vyvolil bláznivé tohoto světa, aby zahanbil moudré. Bůh vyvolil slabé tohoto světa, aby zahanbil silné.
28. Bůh vyvolil neurozené a opovržené tohoto světa, ba dokonce to, co nic není, aby obrátil vniveč to, co je,