11. Milovaní, jestliže Bůh takto miloval nás, musíme i my milovat jedni druhé.
12. Boha nikdy nikdo neviděl. Když ale milujeme jedni druhé, Bůh v nás přebývá a jeho láska v nás došla naplnění.
13. Jak můžeme vědět, že zůstáváme v něm a on v nás? Podle toho, že nám dal díl svého Ducha.
14. A my jsme viděli a svědčíme, že Otec poslal Syna, Spasitele světa.
15. Kdokoli vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom přebývá Bůh a on v Bohu.
16. A my jsme poznali lásku, kterou k nám Bůh má, a uvěřili jsme jí. Bůh je láska. Kdo přebývá v lásce, přebývá v Bohu a Bůh v něm.
17. Takto láska mezi námi došla naplnění, takže smíme mít smělou důvěru v soudný den – vždyť jsme na tomto světě takoví, jako je on.
18. V lásce není žádný strach. Láska, jež došla naplnění, zahání strach pryč, neboť strach přináší muka. Kdo se však bojí, nedošel v lásce k naplnění.
19. My milujeme, neboť on první miloval nás.
20. Kdo říká „Miluji Boha“ a přitom nenávidí bratra, je lhář. Když někdo nemiluje bratra, kterého vidí, nemůže přece milovat Boha, kterého nevidí.
21. Máme tedy od něj toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i bratra.