13. Nedivte se, bratři, pokud vás svět nenávidí.
14. My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti.
15. Kdo nenávidí bratra, je vrah; a víte, že žádný vrah v sobě nemá věčný život.
16. Takto jsme poznali, co je láska, že on za nás položil svůj život. I my tedy musíme pokládat život za bratry.
17. Když si někdo žije dobře a vidí svého bratra v nouzi, ale odepře mu milosrdenství, jak v sobě může mít Boží lásku?
18. Nemilujme pouhými slovy, drazí, ale opravdovými skutky.
19. Takto poznáme, že patříme pravdě, a ujistíme své srdce před ním.
20. Kdyby nás odsuzovalo naše vlastní srdce, co teprve Bůh, který je větší než naše srdce a ví všechno!
21. Milovaní, jestliže nás srdce neodsuzuje, máme k Bohu smělou důvěru
22. a přijímáme od něj vše, oč prosíme, neboť dodržujeme jeho přikázání a děláme, co se mu líbí.
23. A to je to jeho přikázání: abychom věřili jménu jeho Syna Ježíše Krista a milovali jedni druhé, jak nám přikázal.
24. Kdo dodržuje jeho přikázání, zůstává v něm a on zas v něm. A jak můžeme vědět, že v nás zůstává? Podle Ducha, kterého nám dal.