11. napájejí všechnu polní zvěř; divocí oslové tu tiší žízeň.
12. Sídlí u nich nebeské ptactvo, štěbetá mezi listovím.
13. Ze svých komnat zavlažuješ hory, země se sytí ovocem tvého díla.
14. Dáváš vyrůst trávě pro dobytek a rostlinám, které pěstuje člověk, aby ze země vydobyl potravu.
15. I víno, které dává radost lidskému srdci, takže se tvář olejem, leskne i chléb, jenž posilňuje lidské srdce.
16. Sytí se i Hospodinovo stromoví, libanonské cedry, které zasadil.
17. Hnízdí na nich ptactvo; čáp má domov na cypřiších.
18. Vysoká pohoří patří kozorožcům, skály jsou útočištěm pro damany.
19. Učinil jsi měsíc k určování času, slunce ví, kdy zapadnout.
20. Navodíš tmu, nastane noc. V ní se hemží všechna lesní zvěř.
21. Mladí lvi řvou po kořisti a žádají od Boha svou potravu.
22. Vzchází slunce -- stahují se a uléhají do svých doupat.
23. Člověk vychází ke svému dílu a ke své službě až do večera.
24. Jak mnohá jsou tvá díla, Hospodine! Všechna jsi je moudře učinil. Země je plná tvých tvorů.
25. Hle moře, velké a široširé -- tam se toho hýbe! Bezpočet živočichů malých i velikých.
26. Plují tam lodě -- i livjátán, kterého jsi vytvořil, aby ses z něj radoval.