32. I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho.
33. A on pojav je v tu hodinu v noci, umyl rány jejich. I pokřtěn jest hned on i všecka čeled jeho.
34. A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu.
35. A když bylo ve dne, poslali úředníci služebníky, řkouce: Vypusť ty lidi.
36. I oznámil strážný žaláře slova ta Pavlovi, pravě: Že poslali úředníci, abyste byli propuštěni. Protož nyní vyjdouce, jdětež v pokoji.
37. Ale Pavel řekl k nim: Zmrskavše nás zjevně a bez vyslyšení, lidi Římany, vsázeli do žaláře, a již nyní nás chtějí tajně vyhnati? Nikoli, ale nechať sami přijdou, a vyvedou nás.
38. Tedy pověděli úředníkům služebníci slova ta. I báli se, uslyšavše, že by Římané byli.
39. A přišedše, prosili jich; a vyvedše je, žádali jich, aby šli z města.
40. I vyšedše z žaláře, vešli k Lydii, a uzřevše bratří, potěšili jich, i šli odtud.