18. A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananejského,
19. A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.
20. A vtom opět sšel se zástup, takže nemohli ani chleba pojísti.
21. A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.
22. Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.
23. A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?
24. A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.
25. A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.
26. Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.
27. Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.