23. A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
24. Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.
25. A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?
26. A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
27. A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
28. I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
29. On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?
30. I odpověděv Ježíš, řekl: Člověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
31. I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
32. Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul.
33. Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
34. A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
35. Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
36. Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?