1. Balaám viděl, že se Hospodinu líbí, aby Izraeli žehnal, a tak nešel vyhledávat věštby jako předešle, ale vydal se k poušti.
2. Když pak Balaám pozvedl oči a spatřil Izrael tábořící podle kmenů, přišel na něj Boží Duch.
3. Tehdy Balaám pronesl svou průpověď: „Toto praví Balaám, syn Beorův, toto praví jasnozřivý muž.
4. Toto praví ten, jenž slyší Boží řeč, jenž vidění Všemohoucího spatřuje, jenž padá na tvář a jeho oči jsou odkryty:
5. Jak krásné jsou tvé stany, Jákobe, tvé příbytky, ó Izraeli!
6. Jak palmové háje se prostírají, jako nad řekou zahrady, jako aloe, jež sázel Hospodin, jak cedry u vody.
7. Z jeho věder voda poteče, jeho símě bude mít vody bohatě. Jeho král bude nad Agaga vyvýšen, jeho království se pozvedne.
8. Bůh, jenž vyvedl je z Egypta, je pro ně silou rohů buvolích. Národy nepřátel svých spolyká, jejich kosti ohryže, jejich šípy rozláme.
9. Schoulil se, ulehl jako lev, jako lvice – kdo vstát ho přiměje? Ať jsou požehnáni, kdo ti žehnají, a zlořečeni, kdo ti zlořečí!“