1. Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přišli vrchní kněží, znalci Písma a starší
2. se slovy: „Řekni nám, jakým právem to děláš? Kdo tě k tomu zmocnil?!“
3. Odpověděl jim: „Já se vás také na něco zeptám. Povězte mi,
4. byl Janův křest z nebe, nebo z lidí?“
5. Začali se spolu dohadovat: „Když řekneme, že z nebe, řekne nám: ‚Tak proč jste mu nevěřili?‘
6. Když řekneme, že z lidí, všechen lid nás ukamenuje, protože jsou přesvědčeni, že Jan je prorok.“
7. Nakonec mu řekli: „Nevíme, odkud.“
8. „Ani já vám tedy neřeknu, jakým právem to dělám,“ odpověděl jim Ježíš.
9. Tehdy se obrátil k lidem a vyprávěl jim toto podobenství: „Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a na dlouho odcestoval.
10. V příslušný čas pak poslal k těm vinařům služebníka, aby mu dali díl z úrody vinice. Vinaři ho však zbili a poslali pryč s prázdnou.
11. Poslal tedy dalšího služebníka. I toho však zbili, zohavili a poslali pryč s prázdnou.
12. Poslal tedy třetího, ale i toho zranili a vyhnali.
13. Nakonec si pán vinice řekl: ‚Co mám dělat? Pošlu svého milovaného syna. Snad se před ním zastydí.‘
14. Když ho ale vinaři uviděli, domluvili se spolu: ‚Tohle je dědic. Zabijme ho, a dědictví bude naše!‘
15. Pak ho vyvlekli z vinice ven a zabili. Co tedy s nimi udělá pán vinice?